Kmen:
OSTNOKOŽCI (ECHINODERMATA)
Živočichové střední
velikosti, žijící převážně na mořském dně. Vědecký název pochází z lat. echinus
= ježek, řec. derma = kůže. Tělo mají
paprsčitě souměrné (pentaradiální symetrie), larvy jsou ale bilaterálně
symetrické. To svědčí o tom, že přisedlost a radiální symetrie jsou u nich
sekundární (Haeckelův zákon). Tzv. kožní kostra je tvořena
vápnitými destičkami, které mohou
tvořit i kompaktní krunýř a v podobě ostnů prorůstat přes pokožku. Coelomová
tělní dutina je zčásti přeměněna na
ambulakrální systém neboli hydrocoel (lat. ambulare = chodit, ambulacrum =
promenáda). Tento systém vodních chodeb je unikátní a typický pro ostnokožce.
Komunikuje s vnějším prostředím otvorem - madreporitem, na který navazuje
inkrustovaný, tzv. kamenný kanálek a dále okružní, radiální a z nich odstupující
četné krátké laterální kanálky, na jejichž konci se vychlipují duté ambulakrální
panožky, které mají na bázi ampule. Pohyb se děje na hydraulickém principu.
V systému je tekutina, která složením v podstatě odpovídá mořské vodě. Funkce
ambulakrální soustavy byla původně trávicí. Trubicovitý oběhový systém, tzv.
hemální soustava, je silně redukovaný a v podstatě neplní cirkulační funkci.
Nervový systém je decentralizovaný
(není cefalizace), vytváří několik etáží a průběhem kopíruje oběhový a
ambulakrální systém. Trávicí soustava
je většinou úplná (tj. s análním otvorem), trubicovitá nebo vakovitá. Např.
u hvězdic ji tvoří 2 etážově uspořádané vaky (kardiální a pylorický žaludek) a
výběžky pronikající do ramen (pylorická céka). Exkreční orgány nejsou vyvinuty.
Dýchací funkci plní panožky,
vychlípitelné dermální žábry (u hvězdic) nebo kloakální vaky (u sumýšů).
Ostnokožci jsou zpravidla gonochoristé, oplození je vnější. Vývoj je přes
planktonní larvu – dipleurulu, která
má odlišnou morfologii i názvy u různých tříd. Embryonální vývoj je detailně
prostudován, neboť ostnokožci byli modelovými organismy v
embryologii. Ostnokožci patří
k evolučně velmi úspěšným skupinám, neboť dokázali přežít stamiliony let a
vzhledem k rozloze mořského dna zřejmě náleží k nejpočetnějším živočichům
odpovídající rozměrové kategorie.
Lilijice a další jim
příbuzné, dnes vymřelé třídy byly významnou skupinou prvohor a druhohor. Jsou
nejpůvodnější, dnes však přirozeně vymírající skupinou ostnokožců. Vzhledem
připomínají rostliny. Většinou žijí přisedle, tělo na stvolu je tvořené kalichem
s ústy a anem na jeho dně, obklopeným zpeřenými rameny s ambulakrálními
panožkami k lapání potravy. Trávicí soustava má tvar písmene U. Některé lilijice
mají stvol zakrnělý a pohybují se volně.
Název pochází z řec.
aster = hvězda. Tělo má tvar obvykle pěticípé hvězdy s centrálním terčem, ústní
otvor je na spodní straně těla, řitní a madreporitový otvor na svrchní straně.
Panožky často s přísavkami lemují podélné žlábky na spodině ramen a slouží
hlavně k pohybu. Lichý počet ramen je výhodný z hlediska pevnosti proti
roztržení. Velikost je od několika cm do 1 m. Některé hvězdice jsou dravé, na
konci ramen mají vyvinuta jednoduchá očka, mohutnou svalovinu i panožky
využívají k otevření schránek mlžů, které mimotělně tráví vychlípitelným
žaludkem. Většinou se živí nekrofágně nebo polypy korálů.
Obr.
Schránka hvězdice. Na dorzální straně (vpravo) je vyznačený madreporit –
destička s póry, která umožňuje komunikaci ambulakrální soustavy s vnějším
prostředím. Na ventrální straně (vlevo) lze pozorovat rýhy sbíhající se k
ústnímu otvoru, ve kterých u živých
jedinců vyúsťují na povrch ambulakrální panožky (Foto OS).
Obr.
Schránka hvězdice (Foto OS).
Obr.
Hvězdice
Video.
Hvězdice
růžová (Asteria rubens). Na videu lze pozorovat pohyb hvězdice pomocí
ambulakrálních panožek.
Název je odvozen
z řec. ophis = had, oura = ocas. Ramena hadic jsou na rozdíl od hvězdic velmi
dlouhá, tenká, pohyblivá, ohebná a zřetelně odlišená od centrálního terče. Někdy
jsou větvená, takže připomínají keřík. Jejich hadovitý pohyb je umožněn kloubním
napojením vápenitých destiček, tvořících kostru. Jsou hojné, ale pro skrytý
způsob života a malou velikost unikají pozornosti.
Obr.
Schránka hadice. Ramena hadic jsou na rozdíl od hvězdic velmi dlouhá, tenká,
pohyblivá, ohebná a zřetelně odlišená od centrálního terče (Foto OS).
Polokulovité,
vzácněji zploštělé (např. u ježovky dolarové) tělo ježovek, kryté kompaktním
krunýřem s kloubně napojenými ostny, dalo název celému kmenu. Některé z ostnů se
přeměnily na klíšťkovité pedicellarie, které slouží k čištění a maskování
povrchu těla, ale také k obraně, protože mohou obsahovat jed. Tvar ježovky lze
odvodit od hvězdice pomyslným zdvižením ramen a jejich spojením v aborální
oblasti. Ústním ústrojím je tzv.
Aristotelova lucerna z vápnitých destiček, sloužící k seškrabávání nárostů
řas. Rozměrné gonády ježovek se
konzumují.
Obr.
Schránka ježovky (Foto OS).
Obr.
Ježovka vlevo je otočena na dorzální stranu, a tak je možné uprostřed
pozorovat ústní otvor s ústním ústrojím – tzv. Aristotelovou lucernou.
Vpravo je vápenitá vnitřní schránka (Foto
OS).
Obr.
Vypreparované ústní ústrojí ježovek, tzv. Aristotelova lucerna (Foto OS).
Obr. Ježovky se živí seškrabáváním nárostů řas. K získávání potravy jim slouží tzv. Aristotelova lucerna – ústní ústrojí z vápnitých destiček (na obrázku uprostřed). Ježovky se vzácně chovají i v akváriích v zoologických zahradách. Na obrázku ježovka diadémová (Diadema setosum) v Zoo Olomouc (Foto JK).
Obr.
Ježovky
patří k nejpočetnějším živočichům mořského dna (Foto ZL).
Sumýši mají protáhlý
tvar těla, připomínající okurku („mořské okurky“). Nemají vnější kostru, ale
pouze mikroskopické jehlice umístěné v podkožní svalovině. Radiální symetrie je
porušena, na spodu těla jsou řady ambulakrálních panožek, umožňujících plazivý
pohyb. Věnec chapadélek kolem ústního otvoru umožňuje zachytávání potravy,
do kloaky se vychlipují vaky, sloužící k dýchání („vodní plíce“). V řitním
otvoru je také tzv. Cuvierův orgán, žláza produkující dlouhá lepivá a někdy
toxická vlákna, sloužící k obraně živočicha. Podobný význam má i schopnost
sumýšů vyvrhnout řitním otvorem část vnitřností, které následně regenerují. Pod
názvem
trepang jsou sumýši typickou složkou čínské kuchyně a nadměrný lov
ohrožuje existenci některých druhů.
Tyto výukové materiály byly spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
